Jak na léky
Věřte mi nebo ne, ale jsou různé práce a zaměstnání, které nejsou opravdu pro všechny. Od toho tady taky máme přeci školy anebo různé školení, které člověk musí absolvovat, aby mohl nějakou práci dělat, o kterou má třeba zájem, ale nemá na to aprobaci. Například já jsem dělala zdravotní školu, která mě opravdu lákala. Už v sedmé třídě jsem věděla, že chci dělat ve zdravotnictví anebo pracovat s malými nemocnými dětmi anebo být na porodním oddělení. Tohle se mi tedy sice bohužel nesplnilo, ale stejně pracuji ve zdravotnictví, jak jsem si přála. A baví mě to a vůbec toho nelituji. I když samozřejmě musím taky přiznat, že to stojí opravdu mnoho sil a taky mnoho práce a někdy jsem opravdu hodně ve stresu. A to například to, když musím někam distribuovat léčiva anebo registrovat léčiva.
Distribuce a taky ale registrace léčiv je docela hodně náročná a člověk na to musí mít nervy a taky se v tom musí vyznat. Pokud i vy byste chtěli dělat tuto práci jako třeba například distribuovat léčiva nebo registrovat léčiva, tak musíte mít samozřejmě na paměti, že musíte umět latinu a taky byste museli mít trpělivost s tím, že to většinou trvá taky hodně dlouho.
A je to psychicky náročné. Já sama jsem si řekla, že kdybych nebyla psychicky odolná, tak bez toho bych práci ve zdravotnictví vůbec nemohla dělat. A pokud jste třeba nějaký nervák nebo něco podobného, tak se taky s touto prací rozlučte, protože tato práce není opravdu pro nějaké lidi, kteří jsou psychicky nevyspělí a kteří nemají žádnou trpělivost, a navíc stejně musíte projít nějakým testem a taky pohovorem, než budete dělat tuto práci, která je náročná. Uvidíte sami, jestli na to máte. Jsou různé oddělení a tati profese. Takže člověk musí být opravdu odborně vyučen, aby měl znalosti. Protože práce s léky není jenom tak.